UŽ ZASE

UŽ ZASE

Pravda přibitá pravdou
bývá svatá
upálená nebo sťatá

Už zase nĕkde
vyvolení vylézají z chrámů
pranýřovat cit
a hordy kazisvĕtů křičí
Ubít je málo
Upálit
Už zase nĕKde
nahé kříže oblékají
cáry tĕla
Jakož i my
už zase odpouštíme svým
Na hranici
v očistném plameni
budeme spaseni

NUCENÍ VÍSEK

Dobrý človĕk
hledí si vlasatního prospĕchu
jako si dobré prase hledí
svého koryta

Dobří ještĕ žijí
Nažraní a spokojení
Připravení čekají na porážku.

- X – Y

Metař mete
Topič topí
Pekař peče

Blázen blázní
Herec hraje
Tanečnice tančí

Budíik budí
Kytka kvete

Jenom pan X je voják
Jenom pan Y je voják

Dva dĕlí totéž
Nepohodli se
Přišla válka

Metař nemet
    Byla špína
Topič netopil
    Byla zima
Pekař nepek
    Byl hlad

Blázen se zbláznil
Herec prohrál
    Budík nebudil
    Čas stál

Metař Topič Pekař Blázen Herec
Šli do války
            Za X
            Za Y

Padli
Tanečnice přežila
Radostí tančila

X = Y
Podali si ruce
X = 0
Y = 0
Nula od nuly pojde
Na každého nednou dojde
Umřeli

Byl mír
Kytka kvetla dál
Vonĕl vesmír
Budík tikal

Tanečnice tančila
Porodila dva syny
Kajna a

PRAKTICKÁ STRÁNKA RELATIVITY

čas
13 hodin
07 minut
52 vteřin
roku
milióntého
tisícího
prvního

nĕkolik let před
právĕ teď
nĕkolik vteřin po

13 je smůla
ÓÓ je 2x nula
7 je štĕstí
7 trpaslíků
5 prstů v pĕsti
5 otazníků
2 jsou do páru
2 je víc než jeden
a míň je nĕkdy víc

milión a jedno přání
milión nesplnĕných
tisíc a jedna noc
jedna Šeherezáda
jeden život
jedna smrt

PROČ ASI

Ve váze na stole jsem vidĕl smát se človĕka
Byl nahý
Rostly mu růže nad hlavou

Zrnka prachu víří vzduhem
Ulice
             Mĕsta
                         Lidé
Zrnka prachu se zastavila

Chodím po zemi
Na satolech stojí vázy s růžemi
Kvetou a vadnou

Zrnka prachu se zastavila
Ulice
Mĕsta
Lidé
Obyčejný prach

Ve váze na stole jsem vidĕl plakat človĕka
Byl nahý a nervózní
Rostli mu růže nad hlavou

ZTRÁTY A NÁLEZY

Jeden
            nĕco
                         ztratí
Druhý
            nĕco
                        najde

Ale tihle dva
se málokdy
potkají

DO ZEMĔ VOLAJÍCÍ

Šel človĕk až tam kde skončí rozum
Šel rychle okamžik nakolik žiju

Nĕjaký
        nešťastník
                        zešílel
v naší
        igelitové
                        epoše

Otročen zády
napsal do snĕhu
svoji potřebu

Ecce homo sapiens
Dlužíme si slova.

Dušana Barana smo poznali kot odličnega prevajalca iz češčine, zlasti so ga proslavili njegovi prevodi romanov Milana Kundera, a prevajal je tudi Skacela, brata Čapek, Nesvadbo in druge. Med njegovo rokopisno zapuščino sem našel tudi nekaj pesmi, ki so najbrž fragment tistega, kar je napisal, a se drugo zaradi njegovih dramatičnih selitev ni ohranilo. Objavljamo jih v češčini, kakor so nastale, kar je verjetno znak, kaj je bil njegov prvi jezik, ne glede na njegovo izjemno znanje slovenščine. Pesmi niso datirane, na rokopisu je nekaj zaznamkov »druge roke« v češčini in je verjetno, da so nastale v njegovem češkem obdobju, se pravi pred 1968. letom.

Urednik